Optimus Template

30. výročí transplantace kostní dřeně u dětí ve Fakultní nemocnici v Motole jsme oslavili na zámku Zbirohu. Krásná akce a moc silné emoce pro všechny. Tolik šťastně dobojovaných příběhů na jednom místě!

Některé děti jsme poznávali a oni zase nás, není divu, vídali jsme se pravidelně dlouhé měsíce! Někdy se u postýlky loučíme: tak ať se potkáme někde jinde než v nemocnici a v sobotu se to podařilo ...

Gratulovali jsme se zde nejen dětem, které se uzdravily, ale i lékařům, kteří naši spolupráci s oddělením považují za velmi podstatnou. Patří k těm, se kterými jsme téměř před 15 lety začínaly v motolské nemocnici spolupracovat, když jsme s naší činností do nemocnic přicházeli poprvé.

Číst dál: Byli jsme přitom: 30. výročí transplantace kostní dřeně

Letos jsme se poprvé účastnili evropského divadelního projektu Noc divadel. Přichystali jsme si speciální program po setmění pro pacienty v Praze a v Brně.

V Centru následné péče v Motole panovala zvlášť slavnostní atmosféra. Ještě jsme na tomto oddělení za pacienty totiž nikdy nebyli.

Někteří byli nadšení, že jsou poprvé životě v divadle v županu, jiní před začátkem představení ještě studovali životopis Antoina de Saint-Exupéryho a přeli se, zda s letadlem ztroskotal v poušti či nad kanálem La Manche. Hráli jsme totiž v předpremiéře novou inscenaci - Malého prince. Bylo plno tak, že se diváci ani nevešly "do sálu". Když jsme se po velkém potlesku loučili, volali na nás babičky a dědečkové "Kdy přijdete příště?". A tak víme, že se nám představení povedlo. 

I na ostatních místech jsme se setkali s mimořádně vřelým přivítáním. Děti byly nadšené, že můžou jít později spát, zpívaly s námi a nikomu se nechtělo přestat. Vždyť právě o víkendu, když odejdou všechny návštěvy a neděje se vůbec, vůbec nic, je v nemocnici obvykle takové nuda, že by se dala krájet.

Loutkářství je za celou dobu své existence uznáváno jako významný kulturní a společenský fenomén. Přinesli jej kočovní loutkáři ze zahraničí a následně se v českém prostředí rozšířilo. Této tradici významně napomohl fakt, že se čeští marionetáři, hrající česky, stali součástí národního obrození.

Marionetové divadlo je v českém prostředí neodmyslitelně spojeno také s profesionální i lidovou výtvarnou tvorbou zahrnující řezbu, omalování, kostýmování loutek, malbu dekorací apod. Fenoménem od 20.let 19.století se stalo tzv. rodinné loutkové divadlo. Byly sériově vydávány repertoárové sešity, divadla a loutky, které navrhovali uznávání čeští malíři a spisovatelé. Po druhé světové válce se rozšířilo hraní s maňásky a vzniká další český fenomén - černé divadlo.

I některá naše představení vychází z této tradice. Velké množství loutkových souborů pravidelně hrají po školkách, školách a pořádají představení určené rodinným návštěvám. Úspěšně se zachovává a rozvíjí loutkářství po celém území České a Slovenské republiky, což dokládají výrazné scény zaměřené na loutkovou tvorbu. Na některých z nich máme možnost se souborem Loutky v nemocnici čas od času hostovat, v jiných pravidelně účinkují členové našeho souboru. Tradici českého loutkářství mapují mnohé muzejní expozice zaměřené na loutkářství.

Jsme rádi, že jsme s Loutkami v nemocnici součástí tohoto českého kulturního fenoménu a um i tradici našich předků můžeme předávat dětem v nemocnicích a léčebnách. K tomu navíc dodáváme, že loutka je pro nás kromě toho také výtečným prostředníkem komunikace, který snadno rozveselí a může i pomoci v procesu uzdravování ...

10 tipů kam vyrazit za loutkami, pokud jste zrovna zdraví: http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/10-tipu-kam-se-vydat-s-detmi-za-loutkami-a-hrackam.aspx S použitím informací ze stránky https://www.unesco-czech.cz/loutkarstvi/predstaveni