Jak můžete pomoci |
Aktuálně - Ze světa loutekPlzeňPoprvé v Plzni. Najít nemocnici nebylo nic lehkého, bloudili jsme. Naštěstí nás úžasná sestřička Lída Romová navigovala. Nutno říci, že ne jen auto směřující k nemocnici, ale i cesty po odděleních. Dostali jsme papírek, kde byla čísla pokojů, které máme navštívit a jména dětí, které se na nás těší. Hráli jsme také v herně pro chodící pacienty a zpívali písničky. Sestřičky připomínaly anděly, byly pozorné, usměvavé a milé. Dnes také poprvé hrály ponožkové loutky a zvláště růžová Mici všechny holky rozesmála. Navštívili jsme také dvě děti po autohavárii. Sašu a ještě malou holčíčku, jejíž jméno jsem zapomněla. Měly z naší návštěvy opravdovou radost a my byli také blažení, že jsme užiteční. Rozdávali jsme také ponožky a dětem se moc líbily.Z nemocnice jsme odcházeli v šest hodin, ale u srdce nás hřál pocit dobře odvedené práce.Těšíme se na příští návštěvu a všem přejeme brzké uzdravení... Marka a Hanka Není nutnoBylo to dneska v Motole divadelně pestré. Na neurochirurgii jsme hráli s Fumasem pohádku o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu. Ale hlavně jsme zpívali, protože pětiletá Míša byla nevyčerpatelná studnice všemožných písniček-od Waldemara Matušky po skupinu Kabát. A Vanesce, která do Motola přijela až z Martina, jsme zpívali slovensky Prší, prší, len sa leje, nezatváraj milá dvere......i maminka a slečna dobrovolnice, která si s dětmi přišla také hrát a taky byla Slovenka, se zdály být potěšeny. Káča Brno 12.5.
Fakultní nemocnice OstravaDětský pavilón ve tvaru parníku. Přijíždíme autem s taškami plnými dobronožek od Kofoly, řídí milá osůbka Jana Klusáčková, z agentury Intensity, která nás všude bezpečně dovezla. (Ostatně, stará se o projekt www.dobronožky.cz, kdyby pro nás někdo chtěl vyrobit ponožku, tak tam). V nemocnici nás uvítala paní Michaela Češková a dovedla nás na onkohematologii, kde jsme hráli na pokoji a potom v herně pro více dětí Žabáky. Pak nás čekala neurologie a díky paní Michaele vlastně dorazili všichni chodící pacienti od půl roku až do osumnácti let. V africké nemocnici ale věk nerozhoduje. Tam jsou nemocná zvířata a jejich nemoce jsou vždycky trochu legrační. Hráli všichni, malí i velcí a užili jsme si to. Také jsme měli radost, že můžeme rozdávat dětem ponožky, protože děti mají z dárků vždycky radost. Marka a Tonda Motol oční, chirurgie, neurochirurgieDneska v Motole spousta dobrých zpráv-na očním dětičky, které už brzo pustí domů. Možná proto byly veselé. Na chirurgii pejsek a kočička nezklamali a u postýlek si vypávěli s dětmi, které musí zůstat na lůžku. Káča Motol 3.patro hematologieDalší pondělí na onkohematologii. Když sem člověk chodí častěji, pamatuje si děti i rodiče a často na něj padá smutek. Jenže tentokrát... na jednom z pokojíčku se těšila asi patnáctiletá slečna, že snad už brzy půjde domů. Když jsme zpívali, prozradila se krásným hlasem a později i přiznala, že zpívá ve sboru. Maminka na ní zase řekla, že hraje na piáno a to už leželo piáno u ní na posteli a my se zaposlouchali do nádherné písně, kterou složili její kamarádi proti leukémii a poslali ji sem do nemocnice. Byla o kořenech. Že je zapotřebí zapustit je hluboko, hodně hluboko, až tam, kde je Bůh, protože on dá kořenům sílu, zdraví a život. A tak se stalo, že jsme měli roušky mokré od slz, ale pusa a srdce se usmívaly. Amen. Tajemství loutekChcete vědět jak to děláme? Přečtěte si o tajemství loutek! PodkategoriePozor! Počet článků: 5Co se právě děje Počet článků: 193minizprávy Počet článků: 8Akce pro veřejnost Počet článků: 46 |