15let

Myš

Pouze s vaší pomocí

Pouze s Vaší pomocí budeme pokračovat s návštěvami malých marodů. Váš dar v jakékoliv výši pomůže dětem překonat pobyt v nemocnici. Darujte jim prosím úsměv ještě dnes!

 

3500

Darujte_cards_11sml


 

Myš

Aktuálně - Ze světa loutek

Hrálo se na 3 patrech, spousta dětí! Malá Romanka, po "setkání" s traktorem, byla pod sedativama proti bolesti a my jí zpívali pod vedením sester opatrně  a potichu a ona otevřela oči! Tak jsme jí pohladili a šli za Pepou, který byl po operaci ledvin a jeho maminkou, která byla dojatá k slzám, když jsme zpívali.

Prázdninový čas v nemocnici je trochu jiný, než ten školní. Děti nemají dopoledne vyučování a tak se den vleče ještě víc než obvykle. O to vděčnější jsou za návštěvu. Zpívali jsme o sto šest písničky na přání a překvapilo nás, jaké písničky maminky vylovily z paměti (Cikán, Kdyby byl Baborov...) Pak jsme hráli O kočičce a pejskovi. Já mám momentálně zlomenou ruku a tak vypadám jako postavička z našeho loga a musela jsem se při hraní trochu šestřit. Přesto se nám podařilo vykouzlit na mnoha tvářích úsměv. Zvláště na neurologii, kde jeden chlapec sice nemohl zpívat, ale zřetelně artikuloval, takže vlastně zpíval s námi a maminka měla nesmírnou radost, že si pamatuje text. A vedle na posteli po chvíli hraní zmizely z čela úzkostné vrásky jedné dívence z Polska. Tyhle okamžiky jsou malý zázrak a my jsme za ně opravdu vděčni.

Marka a Tonda

Nastartovaly jsme naši cestu už v 7 hod ráno a rozjely se přes hory a doly do Šumperka, protože tamní nemocnice si o naši návštěvu napsala. Projížděly jsme nádhernou krajinou a dojely před menší nemocnici akorát včas. Pan Pavliš už na nás čekal a zavedl nás na oddělení plné dětí v teenagerském věku. Pustili jsme se do muzicírování a zavládla moc příjemná atmosféra. Pak jsme hráli žabáky a smáli jsme se všichni, od miminek po maminky. Jediný mráček na krásném nebi způsobila zapomenutá taška s loutkami a dobronožkami a plakáty. Věříme, že se najde. Pak už jsme si to frčely do Hradce Králové, kde na nás nedočkavě čekala plná herna dětí. I tam jsme se všichni navzájem potěšili.

Granka a Marka na cestě

Do Brna ted jezdime pravidelne ve čtyřech. Zvládneme díky tomu víc oddělení. 6.7. jsme navštívili neurologii, ORL, oční, onkologii a internu. Přestože jsou prázdniny, děti v nemocnici byly a měly obrovskou radost z naší návštěvy. Protože o prázdninách není v nemocnici škola, děti mají dlouhou chvíli možná víc, než během roku. Hráli jsme O třech prasátkách a byla s námi poprvé brňačka Miňa Chmelařová. Mimo to, že je herečka, má v Brně úžasnou cukrárnu se speciální čokoládou MINACH. Pochopitelně jsme ji po představení navštívili a doporučujeme tak udělat každému, kdo se do Brna zatoulá. A taky všem dětem, jakmile se uzdraví a pustí je z nemocnice. Je to nezapomenutelný zážitek.
Marka

Opět jsme jeli za dětmi z hematologie do Chrustenic, kde se v létě zotavují po nemoci. Hráli jsme na trávě a spolu s maminkami, dětmi a dokonce i panem docentem zpívali a hráli na nástroje a tancovali Kolo kolo... V nádherném prostředí mezi stromy se objevili po chvíli žabáci a když zdolali Kvakovu nemoc, šli se spolu vykoupat a tuze se nasmáli, protože Žbluňk měl na sobě legrační plavky a děti dělaly opravdu velké vlny. Došlo i na focení dětí a žabáčků a těžko jsme se loučili. Děti by si tu žabáky nejraději nechaly.

Marka

Motol. Onkohematologie. Jsou to vždycky tři oddělení a jak už jsem někdy psala, dost často tam potkáváme děti, které jsou tam dlouho a tak se už trochu známe. Třeba náctiletá Zuzka, statečná šermířka, které je návštěvu od návštěvy lépe a už stříhá metr, protože ji brzy pustí domů, na Vysočinu. Zazpívaly jsme si jako už tradičně Zlaté střevíčky a taky Divoké koně, které Zuzka neznala, ale potěšily ji, protože na koni umí jezdit a má koně ráda. A čtyřletý Honzík měl tolik nápadů, když jsme si společně hráli s pejskem a kočičkou. Bylo nám zatěžko od něj po třičtvrtě hodině odcházet, ale vzal to statečně a rozumně. Zato maličkatá Pavlínka, která byla na pokoji úplně sama při našem odchodu plakala a chtěla za námi. Ještě jsme se vrátily, postavily spolu kostičky a pak už byla snad spokojenější. Na dalším pokoji jsme si společně zamuzicírovali i s rodiči, tatínek hrál na kytaru legrační písničku o šnekovi a bylo veselo, protože rodinka už byla na odchodu z nemocnice. Pak volala Granka s Maruškou, že jim zbyl čas a vzaly za nás poslední oddělení. To je od nich hezké. A vzhledem k tomu, kolik už bylo hodin, jsme to s Hankou ocenily. Těšila jsem se sice, že v herně rozbalím marionetky, ale to zas až příště a taky bude konečně Čapkova pohádka o dvou košilkách, které mi ušila Maruška a které už drahnou dobu dozdobuju.

Káča

Dnes jsme poprvé navštívili dětské oddělení v psychiatrické léčebně Bohnice. Hráli jsme na zahradě a zpívali s dětmi písničky na přání. Pak jsme hráli Žabí příběhy a obojí mělo opravdu úspěch. Nejprve to sice vypadalo, že se děti už těší na fotbal, ale nakonec nás nechtěli pustit a pořád seděli a čekali, jestli ještě něco nepřidáme. Fumas tedy přidal něco z repertoáru své domovské skupiny Původní Bureš a setkalo se to s velkým ohlasem. Vrchní nás povzbuzovala, abychom příště děti hodně zapojili. Prý mají i bicí a piáno, tak uvidíme, co vymyslíme příště...

Marka a Fumas

Podkategorie

Joomla Extension