Optimus Template

Nedávno jsme navštívili dětskou chirurgii v Thomayerově nemocnici. V herně seděli kluci kolem 15 let, nudili se. Ochotné sestřičky přivezly postýlku s asi šestiletou holčičkou a přiběhli dva malí kluci podobného věku. Nejprve to vypadalo, že hrát pro takhle nesourodé publikum je nemožné. Nakonec se to však podařilo, střídali jsme repertoár od Skákal pes po Krylova Anděla a zpívali všichni. Dokonce i pan doktor, který nakoukl do herny, se zdržel a hrál na rytmické nástroje. Nakonec jsme ještě zavítali na pokoj k ležicím pacientům a tam svůj koncert zopakovali. Tentokrát stáli za našimi zády sestřičky, pan doktor, paní uklízečka a několik maminek. Všichni zpívali a možná i trochu tančili. Museli jsme několikrát přidávat. Nechtěli nás pustit. Opravdoví fanoušci.

Opět jsme navštívili dětskou onkohematologii v Motole. Lachtan kalifornsky (maňásek) měl tentokrát premiéru. A sklidil velký úspěch. Jeho studený čumák rozesmál několik kluků a dokonce byl vyšetřen, byla mu změřena teplota, dostal prášky a injekci a byl prohlášen za naprosto zdravého.

Malá Zuzka si ho toužila pohladit a přestože se jí špatně hýbe s pravou rukou, touha pohladit ho byla tak velká, že se jí to nakonec podařilo. Na oddělení větších dětí jsme měli nejprve pocit, že o společné zpívání nikdo nestojí. Kluci tvrdili, že jejich zpěv nás zabije. Ovšem po několika Krylových písničkách jsme byli oboustranně tak nadšení, že jsme setrvali přes půl hodiny a přezpívali skoro půl zpěvníku Já písnička. Zkrátka to tentokrát stálo za to.

V září se mezi námi objevila nová tvář Káča Tschornová.... vypadá to, že s námi bude chodit pravidelně... je moc milá a krásně zpívá. Obyčejně ji můžete videt v divadle Minor.

Tak jsme uskutečnili týdenni projekt v dětské psychiatrické léčebně v Opařanech. Od pondělí 23.8. do čtvrtka 26.8.2010, kdy byla premiéra představení. Jako podklad nám posloužila knížka Maurice Sendaka: Tam, kde žijí divočiny. Celého projektu se zúčastnilo 15 dětí. Vzhledem k tomu, že knížka je o zlobení, ujistili jsme se na začátku, že zlobíme všichni, ale nakonec chceme být všichni hodní, aby nás měli všichni rádi.

Číst dál: Týdenni projekt - Opařany

Hráli jsem s Tondou ve středu v Thomayerce a bylo to moc hezký. Na psychiatrii byli moc rádi, že jsme přišli, i když nečekaně. Byla to směs menších a puberťáků a dost pěkně jsme si zazpívali. Jeden kluk nás pořád jen hypnotizoval pohledem, ale nevydal hlásku (vypadalo to, že si myslí své) a nakonec ke mě přišel a ptal se, kdy zase přijdem, že on tam bude ještě dva týdny, že dnes teprve přišel a chtěl si povídat. .... vlastně trochu smutné. Na chirurgii bylo taky plno. Hodně zavěšených (netopýrů, jak říkají sestřičky), které byly hodně rády, chuděry že jsme tam, měsíc závěs. Tak zas za nima zajdem. .-) Granka

Podívejte se na fotky ze Dne Loutek 1.6.2010 ve FN Královské Vinohrady.

Číst dál: Den loutek ve Vinohradské nemocnici