Optimus Template

Do Brna ted jezdime pravidelne ve čtyřech. Zvládneme díky tomu víc oddělení. 6.7. jsme navštívili neurologii, ORL, oční, onkologii a internu. Přestože jsou prázdniny, děti v nemocnici byly a měly obrovskou radost z naší návštěvy. Protože o prázdninách není v nemocnici škola, děti mají dlouhou chvíli možná víc, než během roku. Hráli jsme O třech prasátkách a byla s námi poprvé brňačka Miňa Chmelařová. Mimo to, že je herečka, má v Brně úžasnou cukrárnu se speciální čokoládou MINACH. Pochopitelně jsme ji po představení navštívili a doporučujeme tak udělat každému, kdo se do Brna zatoulá. A taky všem dětem, jakmile se uzdraví a pustí je z nemocnice. Je to nezapomenutelný zážitek.
Marka

Motol. Onkohematologie. Jsou to vždycky tři oddělení a jak už jsem někdy psala, dost často tam potkáváme děti, které jsou tam dlouho a tak se už trochu známe. Třeba náctiletá Zuzka, statečná šermířka, které je návštěvu od návštěvy lépe a už stříhá metr, protože ji brzy pustí domů, na Vysočinu. Zazpívaly jsme si jako už tradičně Zlaté střevíčky a taky Divoké koně, které Zuzka neznala, ale potěšily ji, protože na koni umí jezdit a má koně ráda. A čtyřletý Honzík měl tolik nápadů, když jsme si společně hráli s pejskem a kočičkou. Bylo nám zatěžko od něj po třičtvrtě hodině odcházet, ale vzal to statečně a rozumně. Zato maličkatá Pavlínka, která byla na pokoji úplně sama při našem odchodu plakala a chtěla za námi. Ještě jsme se vrátily, postavily spolu kostičky a pak už byla snad spokojenější. Na dalším pokoji jsme si společně zamuzicírovali i s rodiči, tatínek hrál na kytaru legrační písničku o šnekovi a bylo veselo, protože rodinka už byla na odchodu z nemocnice. Pak volala Granka s Maruškou, že jim zbyl čas a vzaly za nás poslední oddělení. To je od nich hezké. A vzhledem k tomu, kolik už bylo hodin, jsme to s Hankou ocenily. Těšila jsem se sice, že v herně rozbalím marionetky, ale to zas až příště a taky bude konečně Čapkova pohádka o dvou košilkách, které mi ušila Maruška a které už drahnou dobu dozdobuju.

Káča

Nastartovaly jsme naši cestu už v 7 hod ráno a rozjely se přes hory a doly do Šumperka, protože tamní nemocnice si o naši návštěvu napsala. Projížděly jsme nádhernou krajinou a dojely před menší nemocnici akorát včas. Pan Pavliš už na nás čekal a zavedl nás na oddělení plné dětí v teenagerském věku. Pustili jsme se do muzicírování a zavládla moc příjemná atmosféra. Pak jsme hráli žabáky a smáli jsme se všichni, od miminek po maminky. Jediný mráček na krásném nebi způsobila zapomenutá taška s loutkami a dobronožkami a plakáty. Věříme, že se najde. Pak už jsme si to frčely do Hradce Králové, kde na nás nedočkavě čekala plná herna dětí. I tam jsme se všichni navzájem potěšili.

Granka a Marka na cestě

Opět jsme jeli za dětmi z hematologie do Chrustenic, kde se v létě zotavují po nemoci. Hráli jsme na trávě a spolu s maminkami, dětmi a dokonce i panem docentem zpívali a hráli na nástroje a tancovali Kolo kolo... V nádherném prostředí mezi stromy se objevili po chvíli žabáci a když zdolali Kvakovu nemoc, šli se spolu vykoupat a tuze se nasmáli, protože Žbluňk měl na sobě legrační plavky a děti dělaly opravdu velké vlny. Došlo i na focení dětí a žabáčků a těžko jsme se loučili. Děti by si tu žabáky nejraději nechaly.

Marka

Dnes jsme poprvé navštívili dětské oddělení v psychiatrické léčebně Bohnice. Hráli jsme na zahradě a zpívali s dětmi písničky na přání. Pak jsme hráli Žabí příběhy a obojí mělo opravdu úspěch. Nejprve to sice vypadalo, že se děti už těší na fotbal, ale nakonec nás nechtěli pustit a pořád seděli a čekali, jestli ještě něco nepřidáme. Fumas tedy přidal něco z repertoáru své domovské skupiny Původní Bureš a setkalo se to s velkým ohlasem. Vrchní nás povzbuzovala, abychom příště děti hodně zapojili. Prý mají i bicí a piáno, tak uvidíme, co vymyslíme příště...

Marka a Fumas

V Horních Břežanech pro nás pletou babičky úžasné prstové loutečky. Prý když v noci nemůžou spát, upletou třeba ježibabu nebo vodníka s vodnicí, princeznu nebo babičku, abychom mohli dětem v nemocnicích zahrát další minipohádku. Pochopitelně vyrábějí spoustu dalších výrobků.Vede je báječná Dáša Paclíková, která je povzbuzením i nám v nejrůznějších oblastech naší práce. Babičky mají dokonce i své stránky:www.senin.jex.cz

MOC A MOC DĚKUJEME!!! A dáme vědět, jak se dětěm vaše loutečky líbily.