15let

Myš

Pouze s vaší pomocí

Pouze s Vaší pomocí budeme pokračovat s návštěvami malých marodů. Váš dar v jakékoliv výši pomůže dětem překonat pobyt v nemocnici. Darujte jim prosím úsměv ještě dnes!

 

3500

Darujte_cards_11sml


 

Myš

Aktuálně - Ze světa loutek

Ve čtvrtek s Jankou Tótovou Brno, ORL, oční a chirurgie. Chvílemi jsme nevěděli, kdo je pacient a kdo je zdravý. Zpěv nejdřív velcí kluci s pohrdáním koukali na naše Prší,prší..,ale potom to Janka rozbalila, kluci koukali, že Janka umí zahrát i jiné fláky. Při divadle řádili,že jsme se báli, aby to ve zdraví přežili. Brno uteklo, jen tak, tak jsem stihl autobus domu. Za čtrnáct dnů nashledanou. Tonda

Stává se, že nějaký pacient není zrovna dobře naladěn. Tak nás třeba
rovnou odmítne nebo "teda dobře, pojďte na chvilku, když už jste tady s tou kytarou a v těch barevných čepicích a kloboukách uvidíme"..... a
pak zaujatě poslouchá písničky nebo vezme svého plyšáka a začne sám od sebe s námi a s našimi loutkami hrát divadlo. A to se nám s Fumasem teď přihodilo v Motole. Pro větší děti Fumas hrál písičky, které sám napsal a které hrají s kapelou po festivalech a jsou to krásné poetické texty a melodie, i punk zazněl. A malá holčička se zase dala přes svého plyšáčka do řeči s našimi loutkami a zbavila se (doufáme) trápení s "odporným" snem, který se jí v noci zdál. A tahle holčička už nás z Loutek zná všechny, pamatuje si nás a ptá se, kde jsou ti ostatní a vzpomíná, jaké kdo má loutky. A nechce žádnou písničku slyšet dvakrát. Přeje si nové a nové. Taky nesmím zapomenout, že premiéru mělo Fumasovo obrazové znázornění písničky Okoř. Ve stylu kramářských písní zpíváme a děti sledují zábavné obrázky. A sestřičky, které zrovna na pokoji převazují či vyměňují hadičky, taky zpívají a houpají se do rytmu.

Káča

 

Některé naše návštěvy jsou jako malý zázrak. Na neurologii to dnes nejprve vypadalo, že nemáme pro koho hrát, jenže postupně se herna zaplňovala dalšími a dalšími dětmi a zpívalo se a dětem zářily oči a napovídaly a smály se, že bylo těžké skončit. Na pokoji jsme pak navštívili malou Elišku, která byla po lumbálce a tak nemohla z postele. Styděla se a pořád se schovávala pod peřinu. Když jsme však vytáhli tuleně, roztála. Všechny děti si myslely, že je živý a trochu se bály a zároveň se jim líbil. Byl to tuleň a tak se chtěl tulit a taky drbat na břiše a krmit. Později vylezla ven i želva a s tou byla teprve legrace. Když jí děti zaťukaly na krunýř, vystrkovala hlavu a pak ji zas schovávala. Eliška se během našeho hraní vymotala z peřinky a nechtěla nás pustit. V dalším pokoji jsme zahráli pro malého pacienta "Není nutno" a pár dalších písniček na přání a všichni pacienti zpívali s námi, ať jim byly tři nebo patnáct. Zkrátka zázrak. Jako když roztaje led a rozběhne se po kamení veselý potůček. Tak hodně zdraví a nových sil!

Marka

Minulý týden jsme poprvé byli v Kolíně a hráli v nemocnici na interním a pak na chirurgii. Moc hezky nás všude přijali a děti byly nadšené z ponožek, které jste pro ně vyrobili a poslali nám. Udělali opravdu moc velkou radost a každý si vybral tu svou. Pak jsme jeli do Lysé za jedním malým pacientem, který je sice v domácím ošetření, ale statečně bojuje se zlou nemocí. Tam jsme hráli venku na zahrádce pod schnoucím prádlem a prožili pár moc hezkých chil i s jeho sestřičkou a kamarádem a s maminkou. Všem přejeme uzdravení!

Marka

Obdrželi jsme 5 krabic plných ponožek, které vyráběli naši příznivci a podporovatelé pro děti v nemocnici. Nejprve jsme se děsili, kde to všechno uskladníme, ale když jsme nakoukli dovnitř, věděli jsme, že je se uvnitř skrývá něco neobvyklého. Tolik kreativity a veselých nápadů se jen tak pohromadě nevidí. Takže dnes jsme poprvé vzali s sebou do nemocnice několik ponožek a opravdu... rozchechtaly několik dětí zrovna ve chvíli, kdy to bylo nejvíc potřeba. Malá Zdenka měla slzy na krajíčku, protože musela spolknout nedobrý lék a vůbec neměla na nic náladu. Ale když spatřila ponožku, s vykulenýma očima, začala se smát a s ní i sestřička, i spolupacient na vedlejší posteli, kterému před tím vůbec do smíchu nebylo a smáli jsme se i my. Zkrátka smáli se všichni a bylo nám tak dobře.

Děkujeme!

marka

Sešli jsme se jako obvykle u dortíků a chlebíčků - to je chvíle, kdy si řeknem, co je u koho nového a taky organizační věci týkající se Loutek a pak už se čtveřice rozdělí a jdeme na různá oddělení. Hrály jsme včera s Hankou na ortopedii, očním a neurologii. Hančina herecká kreace v roli pyšné noční košilky rozesmála nejen mě, ale hlavně děti a maminky a Hančin líný pejsek v kombinaci s typicky ženskou kočičkou taky všechny rozesmál, hlavně sedmiletého Šimona, který byl zezačátku skoro naštvaný (taky proto, že to byl jeho první den v nemocnici), ale nakonec cenil zoubky od ucha k uchu a z radosti mával ručičkama. A to jsme přesně chtěly. Zdravím všechny. Káča.

Kroměříž to je pro nás už skoro tradičně představení v Podzámecké zahradě v neděli odpoledne pro veřejnost a pak pondělí v nemocnici. Tentokrát jsme strávily krásné dopoledne na dětském oddělení, kam přišly i děti z očního. Po písničkách a pohádce o Budulínkovi si ještě děti samy zahrály pohádku o ponožkách a my jsme s Markou žasly, jak jsou kreativní. Po obědě jsme navštívily psychiatrii. Kromě asi 30ti dětí přišel i celý personál. Hráli jsme Bajky a ohlas byl veliký. I tady se našlo pár nadějných herců. Rozhodně se nikdo nenudil.

Hanka

Podkategorie

Joomla Templates