Optimus Template

V sobotu 20.8. jsme vyrazili za dětmi na Letni hemofilický tábor do Ondrášova dvora. Vzali jsme s sebou Husy a když jsme doletěli, zjistili jsme, že na táboře jsou většinou kluci /tahle nemoc si totiž vybírá kluky/ ve věku mezi 6-15 lety. Trochu jsme znejistěli. Husy hrajeme většinou pro nižší věkovou kategorii. Chvíli jsme rozvažovali, jak naše vystoupení ozvláštníme a pak jsme se do toho pustili. Podařilo se. Kluci přistoupili na hru a když se tohle stane, vždycky to začne fungovat. Jedna husa si dávala s klukama páku, předváděli jsme husí střemhlavý let, hráli s klukama Cukr káva a zpívali. Hrálo se venku na hřišti a můžu říct, že jsme slavili úspěch. Po představení za námi přišlo několik dětí, aby nám řekli, že se jim to moc líbilo, spokojeni byli i lékaři a vychovatelé. A my jsme se zdrželi přes noc uprostřed nádherných Beskyd a bylo nám tam s dětmi taky moc dobře.

Normal 0 21 Marka a Tonda

 

Ani v letním období loutky nezahálí. Navštěvují dětská oddělení kde je o prázdninách ještě větší nuda než jindy a také specializované tábory dlouhodobě nemocných dětí. Tradičně hrajeme na táborech Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a tuto neděli poprvé zavítáme na specializovaný tábor pro malé hemofiliky v Beskydech, kde odehrajeme představení své nové inscenace Lenochodi. Tábor pořádá Český svaz hemofiliků. Děti si v rámci letošní táborové hry vyzkouší olympijské hry. Naše účast na táboře se tedy dá považovat za jakýsi oficiální doprovodný program táborových olympijských her :).

Lenochodi hráli na dětské neurologii a psychiatrii. Ano. Pustili je do nemocnice a ukázalo se, že k užitku a pobavení všech!

marka a tonda

Lilo jak z konve, když jsme vyrazili za dětmi na onkohematologii do Motola. Možná proto na transplantaci všichni spali. Nakoukli jsme po špičkách do pokojíků a slíbili sestřičkám, že se vrátíme. Prošli jsme všechny pokoje ve třetím patře, zahráli si se Zdeničkou, která chtěla maňáska kočičky na ruku a hrála jako opravdová herečka, pak jsme si zařádili s klukama, kteří se skoro nedali udržet v posteli. Když jsme se vrátili na transplantaci, byli všichni vzhůru a asi nejveselejší to bylo s malým Kubou. Jak uviděl pejska, roztáhl pusu od ucha k uchu a moc toužil si na něj sáhnout. To ovšem tady nejde, musí se dodržovat hygienická opatření, tak mu jen mával a štěkal na něj, ale radost měl i tak velikou. Na závěr jsme odehráli celé představení o Pejskovi a kočičce v pátém patře, a protože malý Erik byl po lumbálce a musel ležet, slíbili jsme, že za ním přijdeme na pokoj. K našemu překvapení se na pokoj nahrnuly všechny děti, které už pohádku jednou viděly na herně a tak měl Erik k divadlu i návštěvu a to návštěvu dost veselou, která napovídala a chechtala se. Odcházeli jsme až v půl šesté, ale nějak rozchechtaní. To nás asi děti nakazily. I tady se člověk někdy může rozesmát.

Marka

Dnes jsme s Radkou navštívily psychiatrii v Bohnicích. Hrály jsme venku v altánu. Přinesly jsme knížky od pana Vaněčka "S blbounem do pohádky" a taky americké žvýkačky a to bylo takové lákadlo, že kluci vymýšleli písničky a zpívali a aktivně se zapojovali. Pak jsme zahrály žabáky a jejich příběh o legračních plavkách. Trochu jsme děj pozměnily. Žabáci se na sebe naštvali kvůli těm plavkám a kvůli tomu, že se Kvak Zbluňkovi smál. Ale jako opravdovský kamarád se nakonec Žbluňk s Kvakem udobřil a užil si koupání. Vždycky mě překvapí, jak tomu děti rozumí a vědí, že udobřit se můžou jen opravdovští kamarádi. Sami si vzpomínali na ty svoje kamarády ze školy. Představení potěšilo jak kluky, tak i personál. Prý se na nás zase moc těší.

Marka

Pokud 30.6. odpoledne zavítáte do Thomayerovy nemocnice v Krči, naleznete nás i mimo nemocniční pokoje.! Přijďte se podívat jak rozdáváme naši medicínu! 1.6. slavíme Mezinárodní den dětí také ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.