Optimus Template

V nemocnici nás vítá milá sestřička. Dozvídáme se, že i přes slunečné počasí řádí v nemocnici epidemie. Můžeme tedy navštívit jenom dvě oddělení. Personál je nám nakloněn a projevuje nefalšovaný zájem o zpívání s pohádkou. Je pěkné, že nám dovezou i děti upoutané na postýlky. Nakonec hrajeme Budulínka za pomoci dětí i maminek. Maminka dlouhodobě ležící Míši se dělí s dcerkou o roli paní doktorky a Budulínkovi předepsala na bolavý krk rakytníkový sirup. Adámek je rozený vtipálek, po škole se mu vůbec nestýská a v nemocnici by nejraději zůstal, tak to se mi ještě nestalo! Úlohy dědečka se zhostil výborně a spolu s Nikolkou, která hrála babičku pochytali lišky do pytle, aby ubohého Budulínka vysvobodili z liščí nory. Nakonec ještě zpívání, loučení a povídání o úžasných účincích rakytníku.

Radka

Ve čtvrtek 11. 10. jsme s s Radkou vydali do nemocnice na Karlově. Děti tu nemají tak bohatý program jako třeba v Motole, takže nás přijalo malé, leč "kulturně vyhladovělé," publikum. V pohádce o Budulínkovi si jak již bývá zvykem zahrály s námi. Radčina jmenovkyně Radka pojala babičku opravdu důstojně, zato Aniččina paní doktorka byla docela rozverná (snad tady takové veselé paní doktorky opravdu jsou) a dědeček Martin nakonec liškám pořádně vyprášil kožich. Také se hodně zpívalo a povídalo. A hlavně ať jsou všichni rychle zdraví!
Fumas

V kroměřížské zahradě jsme už hráli počtvrté. Tentokrát Kašpárka a princeznu. Akci organizuje pan doktor Richard Kreml a je už našim zvykem, že zůstaneme přes noc a na druhý den hrajeme v kroměřížské nemocnici na dětském, na očním a na psychiatrii. Tak tomu bylo i tentokrát a měli jsme z toho opět radost.

Marka

Dnes Dětská nemocnice Černopolí, Brno - tedy klasicky ORL, oční, interna 2x a nakonec JiP 11, kam nás poslal osvícený pan doktor z jiné Jipky , když nás viděl hrát. Maličký asi dvouletý  Robin  byl po operaci mozku a báječně se zotavoval, ale panu doktorovi se zdál posmutnělý a tak nás za ním poslal se slovy: A rozveselte ho! Je moc príma. Zdalo se to těžké, Robina rozveselit, maminka ho držela za ruku a ani to moc nepomáhalo. Pár pisniček si tedy vyposlechl a nic. Až když jsme si začali povídat o plastové příšerce s tykadlama, rozesmál se, když jsem se podivila nad tou barvou a zeptala se jestli to náhodou není mimozemšťan? Asi nebyl. Hodně štěstí Robine.

Granka

Ostravská nemocnice. Venku jeden z nádherných podzimních dní a tady uvnitř spousta nemocných dětí. Tentokrát jsme se sešly na půl cesty Radka docestovala z Prahy a já z Českého Těšína. Naše milá sestřička Míša Hlošková už na nás čekala a zavítala spolu s námi na všechna oddělení. Jako dobrý anděl svolávala děti do herny a vybírala pokoje, kde nás děti chtěly. Rozesmály jsme s Budulínkem a liškami Natálku, která byla na pokoji sama a prý před tím úplně bez nálady. V herně to s námi vydržely i dvě náctileté dívky a ochotně hrály babičku a dědečka. Na neurologii bylo také živo, hlavně s chrastidly. Některá lítala i vzduchem, protože se na ně hrálo opravdu s vervou. A dole na dětském interním se zaplnila herna jak dětmi, tak dospělými. Všichni se usmívali...přinesli jste nám radost, řekl jeden tatínek. A my jsme si radost odnášely taky domů.

Marka