Optimus Template

Lenochodi hráli na dětské neurologii a psychiatrii. Ano. Pustili je do nemocnice a ukázalo se, že k užitku a pobavení všech!

marka a tonda

Lilo jak z konve, když jsme vyrazili za dětmi na onkohematologii do Motola. Možná proto na transplantaci všichni spali. Nakoukli jsme po špičkách do pokojíků a slíbili sestřičkám, že se vrátíme. Prošli jsme všechny pokoje ve třetím patře, zahráli si se Zdeničkou, která chtěla maňáska kočičky na ruku a hrála jako opravdová herečka, pak jsme si zařádili s klukama, kteří se skoro nedali udržet v posteli. Když jsme se vrátili na transplantaci, byli všichni vzhůru a asi nejveselejší to bylo s malým Kubou. Jak uviděl pejska, roztáhl pusu od ucha k uchu a moc toužil si na něj sáhnout. To ovšem tady nejde, musí se dodržovat hygienická opatření, tak mu jen mával a štěkal na něj, ale radost měl i tak velikou. Na závěr jsme odehráli celé představení o Pejskovi a kočičce v pátém patře, a protože malý Erik byl po lumbálce a musel ležet, slíbili jsme, že za ním přijdeme na pokoj. K našemu překvapení se na pokoj nahrnuly všechny děti, které už pohádku jednou viděly na herně a tak měl Erik k divadlu i návštěvu a to návštěvu dost veselou, která napovídala a chechtala se. Odcházeli jsme až v půl šesté, ale nějak rozchechtaní. To nás asi děti nakazily. I tady se člověk někdy může rozesmát.

Marka

Dnes jsme s Radkou navštívily psychiatrii v Bohnicích. Hrály jsme venku v altánu. Přinesly jsme knížky od pana Vaněčka "S blbounem do pohádky" a taky americké žvýkačky a to bylo takové lákadlo, že kluci vymýšleli písničky a zpívali a aktivně se zapojovali. Pak jsme zahrály žabáky a jejich příběh o legračních plavkách. Trochu jsme děj pozměnily. Žabáci se na sebe naštvali kvůli těm plavkám a kvůli tomu, že se Kvak Zbluňkovi smál. Ale jako opravdovský kamarád se nakonec Žbluňk s Kvakem udobřil a užil si koupání. Vždycky mě překvapí, jak tomu děti rozumí a vědí, že udobřit se můžou jen opravdovští kamarádi. Sami si vzpomínali na ty svoje kamarády ze školy. Představení potěšilo jak kluky, tak i personál. Prý se na nás zase moc těší.

Marka

Dnes v Brně na nás dýchla vstřícná atmosféra hned ve vstupní hale, kde ještě stále visí fotografie loutek, a potom i ve výtahu, kde jsme se setkaly se setřičkami z interny. 

Lákaly nás na svoje oddělení s neskrývaným nadšením.

Číst dál: Loutky v nemocnici zase v Brně, tentokrát Radka s Minou

V pondělí jsme po delší době navštívili opět dětskou psychiatrii v Motole. Hráli jsme písničky na přání a pak pohádku Tam, kde žijí divočiny. Obyčejně, když se na začátku ptáme: Zlobíte? děti odpovídají: ne. Kdepak. My jsme hodní. Tady to bylo jiné. Zlobíme, říkali. Proto jsme přece tady.

Číst dál: Psychiatrie v Motole

Dnes jsme s Káčou zahráli dětem v Motole. A Tomášek hrál a zpíval s námi a vůbec se nestyděl, a pejsek s kočičkou na to: jak jeden leze dírou, zatímo ten druhý oknem. Máťa si dával pravý domácí párek v rohlíku, od maminky, a tak jsme mu zazpívali, že "... u Vašatů v bufetu ukradli mě párek..." ale kočička ho ujistila, že on se o párek bát nemusí.

Číst dál: Když hrála Káča s Fumasem v Motole