Pouze s vaší pomocí

Pouze s Vaší pomocí budeme pokračovat s návštěvami malých marodů. Váš dar v jakékoliv výši pomůže dětem překonat pobyt v nemocnici. Darujte jim prosím úsměv ještě dnes!

 

3500

Darujte_cards_11sml


 

15let

Myš

Co se právě děje

Na hematologii v Motole jsme dnes na doporučení paní doktorky Choňavkové zašli do 3. patra uzlu C, kde je další dětská hematologie, kde jsme dosud nebyli a tam jsme chodili po pokojích.
Samé malinké děti. Roční Davídek byl na pokoji se svou vietnamskou sestrou, my zpívali, on tančil a s tou jeho sestřičkou jsme si povídali. Ptali jsme se jí, jak se řekne vietnamsky kočka, tak teď už víme, že je to miaou, hráli jsme Davídkovi s kočičkou. Vůbec pejsek a kočička si ten den zahráli a popovídali s dětma nejvíc.
Jednoho chlapečka jsme nejdřív zaujali zpěvem, ale když maminka navrhla, ať zazpíváme jeho nejoblíbenější písničku Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko, tak se rozplakal, nebyl k utišení. Roční Nikolka se při přebalování smála našim písničkám a cinkání a chrastění a měla krásné důlky v tváři, dělala berany berany duc s kočičkou i s pejskem a pak šla svačit.
Další chlapeček nám sám předváděl pejska, pak pozval naši kočičku k sobě do boudy, kterou si postavil z peřinky a svěřil se jí, že má taky pejska Buddyho. A když jsme odcházeli tak z toho všeho hrabání a štěkání a povídání už usínal.
Káča Tschornová


Dneska jsme navštívili s Tondou oddělení popálenin na Vinohradech a  byla tam spousta maličkých dětí a jejich maminek, které báječně a s chutí zpívaly. Opravdu jsme si to užili, a když jsme odcházeli, zaslechli jsme, jak jedna maminka říká: " Tak a je po srandě."

Včera jsme zase hrály s Markou v nemocnici na Karlově náměstí na ORL. Hráli jsme klasickou marionetovou pohádku O princezně Zubejdě. Děti i maminky a jeden tatínek byli úplně vtaženi do hry. Připadalo mi vtipný, že jedna z maminek vyzvídala, co jsme za divadlo a kde hrajeme a pak s obdivem řekla, že viděla hrát loutky v nemocnici zatím snad jen v americkým filmu.

Káča Tschornová

7. února 2011 jsme začali s pravidelnými pondělními návštěvami Motolské onkohematologie. Tato pravidelnost zaručí, že se děti na nás budou moci těšit a budou vědět, že zkrátka každé pondělí dorazí Loutky v nemocnici s písničkami a s pohádkou. Dnes jsme hráli o sněhulákovi a malá Markétka vzala děj pohádky do svých rukou. Nejprve vypadala jako plaché děvčátko, jenže sotva jsme postavili sněhuláka, začala za něj mluvit a pěkně komandovat všechna zvířata a později dokonce i Eskymáky. Byla to velká legrace. Na konci se nás ptala, jestli přijdeme zase a když jsme řekli, že až příští pondělí, zesmutněla. Prý už půjde domů, ale zkusila by přemluvit maminku. Usmívali jsme se a ujišťovali ji, že hrajeme i mimo nemocnici.

Hráli jsme opět v Motole s Tondou na všech onkohematologických odděleních. Vytáhli jsme pohádku O pyšné noční košilce a hlavně jsme zpívali, až se hory zelenaly, občas i dvojhlasně, protože maminky byly opravdu dobré. Je to zvláštní, jak se zpěv dotýká srdce, říkaly, že to byl nádherný zážitek. Děti jsme pěkně rozproudili. Když jsem jim ukázala loutku mývala, ty menší si mysleli, že je živý.

Maruška Dufková

P.S. Od února budeme navštěvovat onkohematologii v Motole pravidelně každé pondělí díky podpoře Kapky naděje.

22.12. se jako každoročně konala předvánoční benefiční návštěva nemocnice v Motole. V tuto dobu totiž je většina pacientů propuštěna domů a ti, co zůstali, pravděpodobně budou muset zůstat přes vánoce. Procházeli jsme celou nemocnici a hledali je. Zpívali jsme koledy, hráli malý loutkový betlém a nebo příběh o tom, jak žabáci slavili vánoce. Všude se děti alespoň na chvilku usmály. Zvlášť žabákům, kteří jedí cukroví sypané masařkami a dostanou pod stromečkem trenýrky. Odcházeli jsme tak nějak posmutněle. My si jdeme domů, chystat vánoce, ale tihle člobrdové budou muset se slavením ještě chvíli počkat, než je pustí domů. Všem přejeme, aby to bylo brzičko.

 

Hezké Vánoce a šťastný nový rok!

 

připravili jsme nové představení!

DÁREK aneb Zkus jít cestou necestou

podle knížky Dr. Seusse Oh, the Places you´ll Go! napsala Marka Míková

Hned na začátku dostane Člobrda dárek. A když ho rozbalí, zjistí, že je to knížka, a v té knížce cesta. Tak se vydá na tu cestu a zjistí, že je to pěkné dobrodružství, že se musí pořád rozhodovat, co teď a co pak, a že tohle je na cestě právě to nejlepší. Ta naděje, že se všechno může změnit, že všechno ještě může být jinak, protože každý den je přece nový...

11.11. jsme opět navštívili Thomayerovu nemocnici v Krči, oddělení neurologie a psychiatrie. Vzali jsme malé marionetové divadlo a zkusili dětem zahrát "opravdové" loutkové představení. Na neurologii jsme hráli O červené Karkulce a děti nám pomáhaly, jak jim jen jejich onemocnění dovolovalo. Na psychiatrii, kde byla spousta dětí různorodého věku, jsme hráli O princezně Zubejdě a k našemu údivu děti zůstaly po celou dobu pozorné a když jsme při loučení slibovali, že příště přijdeme s jinou pohádkou, křičely: Ne, s touhle, s touhle přijďte...

Joomla Templates from JoomlaShack