Pouze s vaší pomocí

Pouze s Vaší pomocí budeme pokračovat s návštěvami malých marodů. Váš dar v jakékoliv výši pomůže dětem překonat pobyt v nemocnici. Darujte jim prosím úsměv ještě dnes!

 

3500

Darujte_cards_11sml


 

15let

Myš

Co se právě děje

Kroměříž to je pro nás už skoro tradičně představení v Podzámecké zahradě v neděli odpoledne pro veřejnost a pak pondělí v nemocnici. Tentokrát jsme strávily krásné dopoledne na dětském oddělení, kam přišly i děti z očního. Po písničkách a pohádce o Budulínkovi si ještě děti samy zahrály pohádku o ponožkách a my jsme s Markou žasly, jak jsou kreativní. Po obědě jsme navštívily psychiatrii. Kromě asi 30ti dětí přišel i celý personál. Hráli jsme Bajky a ohlas byl veliký. I tady se našlo pár nadějných herců. Rozhodně se nikdo nenudil.

Hanka

Workshop v Opařanech
Závěr prázdnin strávily Loutky v nemocnici spolu s dětmi v psychiatrické léčebně v Opařanech. Tématem byly letos Ezopovy Bajky a velmi se to osvědčilo. Třináct nadšených dětí nejrůznějšího věku se vrhlo hned od začátku do práce a všichni vydrželi až do premiéry, která dopadlo báječně. Nejprve si každý vybral tu svou bajku (O lišce a čápu, O dvou krabech, O myši polní a myši domáci, O zající a želvě, O měsíci a jeho matce, O myši a lvu) a začali jsme se učit píseň Voskovce a Wericha Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop.

Je léto a opravdu teplo. My venku se radujeme, ale ti v nemocnici si zoufají. Nedá se větrat a je na padnutí. Když jsme dnes dorazili do Motola na onkologii šli jsme nejprve k velkým dětem a pustili se do muzicírování v jídelně. Většina pokojíčků se otevřela a děti posluchaly a posílaly svoje přání, jakou písničku chtějí zahrát, ale zůstávaly tom horku v pokoji. Když jsme dorazili k malým dětem,situace byla podobná. Horko všechny vysílilo a tak spali.

K psaní jsem se dostal až teď, díky neustálému prázdninovému povlávání a jen občasnému přístupu k webu. V Olomouci jsme byli pokud vím historicky poprvé a překvapilo nás kolik tu bylo dětí. V létě je v nemocnici, obzvlášť pro malé pacienty, určitě ještě věší nuda než během školního roku. Takže jsme byli rádi, že se nám jí snad, alespoň na chvíli, podařilo zahnat.
Taky doufám, že muzikant Honza, který tu ležel s operací krku a na mě působil jako rozený otimista, už je doma a cvičí nové písničky se svými spoluhráči. A stejně tak přeji i ostatním dětem aby stihly ještě alespoň kousek prázdnin a abychom se s nimi příště už viděli někdy jinde. Třeba v divadle, nebo na koncertě.

Fumas

Jeden klouček na hematologii je z Domažlicka a tak jsme i s jeho maminkou zpívali domažlické lidové. Na zvláštní doporučení paní doktorky Choniavkové jsme šli s Tondou za dvěma slečnami na onkohematologii do dospělé části, abychom je rozveselili. Jak na to? Takové slečny........Nakonec Červená Karkulka byla holka jako ony a snad je to pobavilo. Ten den měli svátek Kubové. A Kubík, se kterým už se v Motole taky vídáme delší dobu, dostal dort a my mu hráli tu naši Karkuli, která byla už zase malá způsobná holčička. Kuba je rozený zachránce. Tuhle pohádku viděl od nás už před časem a stejně jako onehdy, i teď sáhl po myslivci, aby babičku a Karkulku zachránil. Rozdali jsme ponožky, udělaly radost velkým i malý. Velikou. Bylo to hezké.

Káča Tschornová

Hrálo se na 3 patrech, spousta dětí! Malá Romanka, po "setkání" s traktorem, byla pod sedativama proti bolesti a my jí zpívali pod vedením sester opatrně  a potichu a ona otevřela oči! Tak jsme jí pohladili a šli za Pepou, který byl po operaci ledvin a jeho maminkou, která byla dojatá k slzám, když jsme zpívali.

Prázdninový čas v nemocnici je trochu jiný, než ten školní. Děti nemají dopoledne vyučování a tak se den vleče ještě víc než obvykle. O to vděčnější jsou za návštěvu. Zpívali jsme o sto šest písničky na přání a překvapilo nás, jaké písničky maminky vylovily z paměti (Cikán, Kdyby byl Baborov...) Pak jsme hráli O kočičce a pejskovi. Já mám momentálně zlomenou ruku a tak vypadám jako postavička z našeho loga a musela jsem se při hraní trochu šestřit. Přesto se nám podařilo vykouzlit na mnoha tvářích úsměv. Zvláště na neurologii, kde jeden chlapec sice nemohl zpívat, ale zřetelně artikuloval, takže vlastně zpíval s námi a maminka měla nesmírnou radost, že si pamatuje text. A vedle na posteli po chvíli hraní zmizely z čela úzkostné vrásky jedné dívence z Polska. Tyhle okamžiky jsou malý zázrak a my jsme za ně opravdu vděčni.

Marka a Tonda

Free Joomla Templates