Zimní dobrodružství uprostřed nemocnice.

Loutky v nemocnici hrají za každého počasí. Ať venku pálí slunko anebo nás čekají závěje. Autobus, kterým jsme tentokrát směřovali do nemocnice, měl kvůli sněhové bouři zpoždění, ale i tak jsme věděli, že malí pacienti na nás čekají. Naše mise je přinášet radost a světlo tam, kde jsou často dlouhé týdny šedi a rutiny. Když jsme konečně vystoupili z autobusu, sníh se nám pod nohama bořil, ale my jsme byli připraveni. S kufříky plnými loutek a příběhů jsme vyrazili na oddělení dětské neurologie. V jednom z nich se schovával příběh o sněhulákovi a v tom druhém zbrusu nové dobrodružství o polární výpravě až k jižnímu pólu.

Ondřej, který je v nemocnici už dlouhé týdny, se na nás těšil celý den. Sestřička nám hned na chodbě řekla, že o nás mluvil od rána, a že je statečný. Když jsme za ním přišli, viděli jsme jeho rozzářené oči. Ondřejova cesta k uzdravení se blíží k úspěšnému konci, ale zatím stále tráví své dny v posteli. Proto jsme mu chtěli přinést trochu zimního dobrodružství.

Společně jsme nejprve postavili sněhuláka, začali se koulovat – to vše s loutkami, které jsme přinesli. Ondřej se na chvíli ocitl mimo stěny nemocničního pokoje. Jeho peřina se změnila v zasněžené pláně jižního pólu, a Ondřej se s námi vydal na dobrodružnou cestu. Když jsme končili, smál se, jakoby ztratil pojem o čase a místě. Pro něj to byla nejen zábava, ale i úleva od starostí, které ho provázely během dlouhých týdnů léčby.

Ondřej se na chvíli zahrabal do své peřiny, jako kdyby byl polárník, který právě objevil nové neznámé území. To jsou chvíle, kdy se naše práce stává něčím mnohem víc než jen představením. Jsou to okamžiky, kdy se nám daří přenést děti do světa, kde jsou silné, kde mají kontrolu nad svým příběhem a kde se mohou smát.

Hledání smyslu cesty

Matyáš Míka v rozhovoru přiznává, že téma polární expedice má hlubší význam:

„Děti v nemocnici jsou také v prostředí, které je pro ně nové a náročné. Musí překonávat problémy a hledat správné odpovědi. Představení Amundsen jim umožňuje klást si podobné otázky, jaké si kladl i slavný polárník. Proč někam směřujeme? Jaké oběti stojí za to přinést? A co všechno můžeme během cesty ztratit?“

V nemocnicích, kde děti často tráví dlouhé týdny nebo měsíce, je právě hledání smyslu a motivace klíčové. Matyáš věří, že příběh Amundsena, který se musel vzdát mnoha věcí a překonat mnoho překážek, může dětem nabídnout nejen inspiraci, ale i útěchu. Představení jim ukazuje, že každý má svou vlastní cestu a že je v pořádku, když není vždycky snadná.

Amundsenův příběh není jen o vítězství, ale také o obětech, které musel přinést, aby dosáhl svého cíle. Inscenace zkoumá otázky, které si musí klást každý, kdo čelí velkým výzvám. Jaký je smysl cesty a co je v životě skutečně důležité?

Silný zážitek pro malé i velké

První uvedení představení na psychiatrických odděleních v Bohnicích a Lounech přineslo silné reakce.

Pacienti byli fascinováni příběhem a divadelní formou, která jim umožnila nahlédnout na vlastní životní situace z jiné perspektivy. Reakce byly mnohem silnější, než tým Loutek v nemocnici doufal. Pacienti v psychiatrických léčebnách jsou často uzavřeni ve svém vlastním světě, ale představení Amundsen dokázalo tuto bariéru prorazit a přenést je na chvíli do polárního dobrodružství.

„Dívali jsme se jeden na druhého a věděli jsme, že tohle je něco zvláštního,“ říká Matyáš Míka. „Pacienti byli plně vtaženi do příběhu, a když představení skončilo, dlouho jsme s nimi o všem mluvili. Bylo to mnohem víc než jen divadlo. Byl to moment, kdy jsme se všichni spojili v jednom příběhu.“

Amundsen však není jen o zážitku z představení. Hudba, scéna a loutky byly pečlivě navrženy tak, aby divákům zprostředkovaly atmosféru polárního dobrodružství. Výprava inspirovaná historickými fotografiemi a dobovými materiály pomohla vytvořit autentický zážitek, který pacienti oceňovali. Na scéně se střídaly obrazy zasněžených pláně s postavami polárníků, kteří se vydali za svým cílem. Diváci mohli cítit chlad a ticho, které Amundsena obklopovalo během jeho cesty k jižnímu pólu.

„Bylo úžasné sledovat, jak děti reagují na hudbu a vizuální stránku představení. Všechny ty detaily dohromady vytvořily svět, do kterého se mohly ponořit,“ říká Matyáš. Hudba, inspirovaná tradičními inuitskými melodiemi, a zvuky přírody dotvářely atmosféru, která byla silná a emocionálně nabitá.

Společná síla příběhu

Práce Loutek v nemocnici není jen o předávání příběhů, ale o vytváření momentů, kdy se nemocniční svět na chvíli rozplyne a děti se mohou smát, hrát si a zapomenout na své starosti. Tento pocit sdílené radosti a úlevy je často pro děti i jejich rodiny tou nejlepší medicínou. Představení jako Amundsen nabízí dětem něco víc než jen zábavu – je to možnost projít si vlastní cestu a najít v ní smysl.

Pro mnohé z nich se stává moment, kdy loutka ožívá, chvílí, kdy si uvědomují, že i v těžkých situacích je možné najít něco krásného a smysluplného. Děti v nemocnici potřebují nejen léky, ale také něco, co jim připomene, že mají sílu překonat všechny překážky, které před nimi stojí.

Díky podpoře našich dárců můžeme přinášet nové inscenace jako je Amundsen i dalším dětem, které nás potřebují. Vaše podpora nám umožňuje pokračovat v naší misi – přinášet světlo do temných chvil nemocničního života. Tím, že nám pomáháte, stáváte se součástí každého úsměvu, každé chvilky radosti, kterou děti zažívají během našich představení.