V Brněnské nemocnici jsme na dalším pokoji onkologie narazili ještě pětiletého Dušana, který se zrovna díval na pohádku Kráska a zvíře. Byl zalezlý pod peřinou, protože se bál té „bestie“. Když jsme přišli, ukázalo se, že ze všeho nejvíc miluje hádanky a hned nám jednu dal“ Je to koule … co je to? My jsme bohužel neuhodli, ale vymínili jsme si, že také jednu hádanku můžeme dát… Má to čtyři tlapky, ouška, vousky, ocásek, pije to mlíčko. Co to je?
A malý hádankář to uhádnul hned… říkal ale, že by to také mohla být ovečka. Ale to se se již kočička drala Tondovi sama ven z batohu a mohlo se začít hrát! Někdy je prostě třeba si děcko z jeho nory vytáhnout, a to se tentokrát podařilo. Řádili jsme a skoro nešlo přestat až se mamka bála, jestli jsme malého kloučka nerozesmáli moc.
