15let

Myš

Myš

Jak pomáháme

V současné době se mezi dětmi více než dříve vyskytují vážné nemoci horních i dolních cest dýchacích. Děti trápí i opakovaná virová onemocnění a další obtíže spojené s dýcháním.
Tento stav zhoršilo období pandemie, protože v posledním roce a půl nebyly děti průběžně vystavovány běžným virům a jejich organismus tak přestal být vůči takovým infekcím odolný.
Zároveň samotný koronavirus často zasahoval dýchací soustavu i u dětí.

Loutky v nemocnici v jeskyni 1

Loutky pomáhají dětem uprchlým před válkou na Ukrajině

Vážení přátelé Loutek v nemocnici.

Rok 2021 byl již druhým rokem, ve kterém nás, stejně jako celou společnost, silně ovlivňovaly zprávy o vývoji epidemie Covidu a častěji než bychom chtěli bohužel i nemoc samotná. Bohužel každý již zná i někoho kdo o své bližní přišel.

Je výjimečnou vlastností dobrých lidí, že v takto složité době se semknout a o to víc se snaží pomáhat bližním.

Víc než v předešlých letech jsme  pomáhali i my. S radostí můžeme říci že jsme dokázali přes všechny karantény, izolace a restriktivní opatření realizovat neuvěřitelných 908 návštěv zdravotnických zařízení a představení!

Návrh bez názvu 20

261784696 10158340883160887 36425997245336522 n

„Jsem taková máma Loutek" svěřuje se Marie Míková, zakladatelka našeho spolku

Jak se působení Loutek v tomto období změnilo?

V nemocnicích o našich návštěvách nyní rozhodují nejen přednostové klinik a primáři, ale i hlavní hygienik nemocnice. Situace se někdy mění ze dne na den, podle celkové i místní situace. Ve velkých fakultních nemocnicích v Praze, Brně či Ostravě jsme každý týden. Samozřejmě musíme dodržovat opatření, nosíme respirátory, neustále dezinfikujeme ruce, loutky a nástroje. Do některých nemocnic a léčeben bohužel stále nemůžeme a pro hospitalizované seniory nyní můžeme hrát pouze na dálku. Snad se to nyní s očkováním změní. Když ale v této době přijdeme, všichni nás vítají ještě víc než dříve. Děti mají pocit, že pokud za nimi přišli „uličníci s loutkami“, všechno bude zase brzy dobré. A sestry jsou k nám také mnohem vstřícnější a chodí se na naše představení častěji dívat.

To březnové odpoledne mělo být pro Mariána a jeho bratra jako každé jiné. Šli si hrát s partou kamarádů, ale domů už se nevrátili. Pod dětmi se v zámeckém parku v Žamberku prolomil led. Dvě dívky se naštěstí dostaly samy na břeh a zavolaly pomoc pro tři topící se chlapce uprostřed rybníka.

Aby hasiči a policisté kluky zachránili, použili nafukovací člun. Vrhli se pod hladinu a pod ledovou krustou postupně všechny tři nalezli. I jim samotným šlo při záchranných pracích o život. Chlapci ve věku 8, 10 a 11 let byli v bezvědomí. Podařilo se je resuscitovat a transportovat vrtulníky do nemocnic. Záchranáři ošetřili a převezli do nemocnic rovněž dívky.
Jedním ze zachráněných chlapců je desetiletý Marián. Jeho bratr bohužel i přes veškerou snahu lékařů v nemocnici zemřel!

Loutky v nemocnici se o Mariánovi dozvěděli díky setkání naší herečky Krystyny se zdravotní sestřičkou Kateřinou Altmanovou, která o chlapce pečovala na oddělení JIP v nemocnici na Karlově náměstí, kam byl letecky transportován. Na jeho záchraně zde pracoval skvělý tým pod vedením MUDr. Votruby. Marián byl asi 20 minut pod vodou a nacházel se ve velmi těžkém stavu. Byl připojen na mimotělní oběh, tzv. ECMO - jde o poskytnutí dýchací a srdeční podpory jedincům, jejichž orgány již nejsou schopné poskytovat dostatečné množství plynu či průtoku tekutiny tak, aby byl pacient udržen při životě.7

Loutky_v_nemocnici_HavlickuvBrod_1

„Dobrý den, tady Loutky v nemocnici. Můžeme dál?“ ptá se Marka a otevírá dveře do pokoje v havlíčkobrodské nemocnici. „Ano, vítejte, už se vás nemůžeme dočkat, Ondra o vás mluví již od rána,“ zdraví nás maminka pětiletého kloučka, který leží v postýlce. Vklouzneme dovnitř, vytahujeme piano a Marka na něj zabrnká tři tóny: ta da dá... „Poznáš, Ondro, co by to mohlo být za písničku?“ ptáme se. „Skákal pes...“ špitne malý pacient. „Správně!“ A už dostává čerstvě vydesinfikované chrastítko, aby se k nám mohl přidat a písničku si notujeme společně. Ondru zpívání baví, ale ztěžuje mu ho těžká bronchitida. 

Loutky přinášejí radost a rozhánějí chmury

Loutky v nemocnici pravidelně navštěvují všechna významná zařízení v České republice, kde se lékaři starají o malé pacienty s psychickými poruchami. Najdete nás v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, na dětské psychiatrii ve Fakultní nemocnici v Motole, v Thomayerově nemocnici, v Lounech, v Havlíčkově Brodě, ve Velké Bíteši, v Opařanech a na dalších místech.

Dětí s psychickými problémy v době lockdownu přibylo. Objednat se na vyšetření nebo být hospitalizován není jednoduché. Někdy musí stačit prášky místo terapie. Pacient je sice „pod kontrolou“, ale zdaleka ne vždy má ideální péči, která vede k jeho uzdravení. V oboru aktuálně mnoho lékařů a terapeutů chybí a dokonce hrozí, že kvůli jejich nedostatku budou některá významná pracoviště uzavřena, a tak víme, že jakákoli pomoc pošramoceným dětským duším je vítána.

Dětské pacienty nejčastěji trápí různé úzkosti a deprese. Ročně spáchá sebevraždu bohužel až šedesát dětí do 18 let. Některé i proto, že se jim ideální péče okolí či zdravotnického systému nedostalo. Loutky v nemocnici se setkávají s těmi, které svůj záměr nedokonaly, a těch je několikanásobně více.

Cesta_do_vanoc_08

Jak vznikalo nové představení pro období adventu a vánočních svátků, líčí Marka Míková: „Vánoční atmosféru se snažíme prinášet do nemocnic i léčeben pravidelně každý rok. V tomto období jsme v nemocnici potřeba snad ješte více než jindy. A protože v poslední době chodíme i do několika nemocnic zároveň, rozhodli jsme se připravit nové vánoční představení.

Jak víte, v některých nemocnicích jsme mohli pomáhat nepřetržitě i během podzimu a zimy. Jsou ale místa, do kterých jsme se letos na jaře po několikaměsíční odmlce vraceli. Mezi takové nemocnice patří i Fakultní nemocnice v Olomouci.

Naše první setkání na konci zimy bylo pouze s lékaři a sestřičkami. Zde jsme prostřednictvím pohlednic a cédéček děkovali za nasazení a zvládnutí epidemie zdravotnímu personálu. Bezprostředně potom se nám však povedlo nalézt spolu s nemocnicí soubor opatření, za jejichž dodržení jsme mohli obnovit nejen návštěvy dětských pacientů, ale i návštěvy zdejších seniorů na geriatrii. Za velké radosti nás, personálu i pacientů jsme se opět vrhli do boje s nudou, samotou, trápením a bolestí na jednotlivých pokojích.

Vaclav_Krcal_2"Z loutek nejraději dělám čerty." prozradil nám v předvánočním rozhovoru řezbář Václav Krčál, který pro Loutky v nemocnici vyrobil loutky k novému představení Cesta do Vánoc. Vyzpovídali jsme ho mezi dveřmi, když jsme přebírali hotové loutky před cestou do nemocnice v Havlíčkově Brodu. 

„Jééé to je krásný. Jedno přání tu nechám na urgentním příjmu a to druhé dám vedle na pohotovost, tam si všichni poděkování také zaslouží. říká MUDr. Jitka Dissou, která má na starosti dětský urgentní příjem a pohotovost ve Fakultní nemocnici v Motole, když od nás dostává pohlednici. Na její zadní straně je poděkování všem lékařům, kteří v této těžké době pomáhají pacientům v nemocnicích a na té přední obrázky od výtvarníků, kteří alespoň takto posílají pozdravy do míst, kde je teď opravdu mizerně.

2

Bilbo Máte zajímavé jméno. To je částečně přezdívka? Případně, jak vznikla?

 

Když jsem měl být v roce 1982 angažován do cirkusu Praga pro turné do zemí Střední Asie a Sibiře, s velkým šapitó pro 3000 diváků, tak jsme společně se Ctiborem Turbou hledali jméno pro mou klaunskou postavu. Neb klaun musí mít své jedinečné jméno. U prvního, italského, moscaneboli bodavý pakomár, který nám přišel vhodný ohledně mého štíhlého těla a dlouhých, špičatých bot, jsme si uvědomili, že by v SSSR, kde mají hlavní město Moskva, mohlo dojít k záměně, tak jsme využili dalšího oblíbence z knihy Hobit: Cesta tam a zase zpět, od Tolkiena...Bilbo Pytlík...No a vznikl Klaun Bilbo. Když jsem opustil manéž, přenesl jsem si ho i do dalších představení, do soukromí a podepisuji jím i své literární pokusy. 

Loutky_v_nemocnici_Tomasek_square_smlMalému Tomáškovi je teprve 5 měsíců a během svého života byl zatím víc v nemocnici než doma. Všechno se začalo šmodrchat už při porodu, který se moc nevydařil a provázeli jej komplikace. Miminko museli lékaři okamžitě převést z Vítkovické nemocnice do Ostravy na novorozeneckou jednotku intenzivní péče.

Několik dní jej lékaři udržovali v umělém spánku a bojovali o jeho život. A já jsem musela po operaci, kterou porod skončil, zůstat na lůžku v původní nemocnici. Víc jak týden jsme se vůbec neviděli, než jsem směla za Tomášem do přijet. Vypráví nám maminka Mirka.

 

Kubik_Loutkyvnemocnici_2Ráno mi přišel email, že mám navštívit několik dětí na rehabilitaci a informace o jejich situaci. Mezi nimi byl i Kubík, kterého jsem si pamatovala z minulého týdne, protože ležel na pokoji s chlapečkem, kterého jsem navštívila. Kubík nejdřív návštěvu odmítal, na což mě už upozornila staniční sestra, ale dohodly jsme se, že to alespoň zkusím.

Joomla Template Tutorial