První květnové pondělí na onko-hematologii v Motole - byl s námi pan fotograf Mirek Halada. Má smysl pro humor a děti si hned získal, takže se nestyděly a focením se nenechaly vyvést z míry.
V herně jsme jako vždy zpívali písničky na přání a přišly i maminky, jejichž dětičky zrovna spinkaly. To jsem brala jako obrovskou poctu. Místo, aby si samy odpočinuly nebo šly na kafe, byly s námi a sledovaly i marionetovou pohádku O Červené Karkulce. Ta byla obzvlášť zábavná, protože malý Kubík (u kterého jsme minule byly s Hankou na pokoji s Pejskem a kočičkou a nebylo mu dvakrát dobře) i Lukáš se krásně a hladce zapojili do hraní,
takže jsme celý příběh odehráli ve třech. Kluci měli vtipné nápady, třeba že se Karkulka navoněla parfémem proti vlkům.
Celou pohádku jsme takto okořeněnou dohráli do konce tak, jak má být a představte si, že jsme v těch našich malinkatých rekvizitách neměli koláčky, které Kubík chtěl poslat Karkulčině babičce. Jako správný chlap si ale bez sebemenšího zaváhání hned věděl rady a koláčky rychle upekl. A jak dobré. Nakonec si na nich pochutnala zachráněná Karkulka, babička i myslivec.
Odcházeli jsme a nebyla červená jen ta naše Karkulka, ale i původně bledá líčka obou chlapců. Byli asi už unavení, ale taky bylo znát, že spokojení. Měli jsme radost, jak jsme si docela dlouho a pěkně pohráli.