Optimus Template

Někdy je v pokojíčku jen jeden opuštěný pacient. Když začne zpívat a postupně se rozpovídá, objeví se úsměv na jeho i na naší tváři.

 

Tak jsme se zase sešly s Minoňu v Dětské fakultní nemocnici Černopolí v Brně.Miňa nesla v kufru prasátka a já pod paží ukulele a další nástroje pro naše malé kamarády, kteří musí trávit prázdniny v nemocničních postýlkách.Nejdříve jsme navštívily ORL, kde jsme si s dětmi zazpívaly a zahrály pohádku O třech prasátkách. Náramně jsme se všichni bavili. Děti se radovaly společně s malými prasátky, která vyzrála nad vlkem a pěkně je pochválily a opusinkovaly.Na internách bylo naštěstí dětí málo.Ale na očním oddělení nás čekala pořádná parta malých uličníčků. Zpívali a hráli na chrastidla tak silně, že nás s Miňou nebylo ani slyšet. Naučily jsme se novou sloku písně Pec nám spadla, prostě nádhera. Pohádku O prasátkách děti prožívaly velice intenzivně, napovídaly, bránily prasátka před vlkem a nakonec je také hezky pomazlily. Rozloučily jsme se písní Citrónky a v rytmu „Rýba-róba ču-ču“ opouštěly rozveselené oddělení.

Radka

V sobotu 20.8. jsme vyrazili za dětmi na Letni hemofilický tábor do Ondrášova dvora. Vzali jsme s sebou Husy a když jsme doletěli, zjistili jsme, že na táboře jsou většinou kluci /tahle nemoc si totiž vybírá kluky/ ve věku mezi 6-15 lety. Trochu jsme znejistěli. Husy hrajeme většinou pro nižší věkovou kategorii. Chvíli jsme rozvažovali, jak naše vystoupení ozvláštníme a pak jsme se do toho pustili. Podařilo se. Kluci přistoupili na hru a když se tohle stane, vždycky to začne fungovat. Jedna husa si dávala s klukama páku, předváděli jsme husí střemhlavý let, hráli s klukama Cukr káva a zpívali. Hrálo se venku na hřišti a můžu říct, že jsme slavili úspěch. Po představení za námi přišlo několik dětí, aby nám řekli, že se jim to moc líbilo, spokojeni byli i lékaři a vychovatelé. A my jsme se zdrželi přes noc uprostřed nádherných Beskyd a bylo nám tam s dětmi taky moc dobře.

Normal 0 21 Marka a Tonda

 

Ani v letním období loutky nezahálí. Navštěvují dětská oddělení kde je o prázdninách ještě větší nuda než jindy a také specializované tábory dlouhodobě nemocných dětí. Tradičně hrajeme na táborech Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a tuto neděli poprvé zavítáme na specializovaný tábor pro malé hemofiliky v Beskydech, kde odehrajeme představení své nové inscenace Lenochodi. Tábor pořádá Český svaz hemofiliků. Děti si v rámci letošní táborové hry vyzkouší olympijské hry. Naše účast na táboře se tedy dá považovat za jakýsi oficiální doprovodný program táborových olympijských her :).

Lenochodi hráli na dětské neurologii a psychiatrii. Ano. Pustili je do nemocnice a ukázalo se, že k užitku a pobavení všech!

marka a tonda

Lilo jak z konve, když jsme vyrazili za dětmi na onkohematologii do Motola. Možná proto na transplantaci všichni spali. Nakoukli jsme po špičkách do pokojíků a slíbili sestřičkám, že se vrátíme. Prošli jsme všechny pokoje ve třetím patře, zahráli si se Zdeničkou, která chtěla maňáska kočičky na ruku a hrála jako opravdová herečka, pak jsme si zařádili s klukama, kteří se skoro nedali udržet v posteli. Když jsme se vrátili na transplantaci, byli všichni vzhůru a asi nejveselejší to bylo s malým Kubou. Jak uviděl pejska, roztáhl pusu od ucha k uchu a moc toužil si na něj sáhnout. To ovšem tady nejde, musí se dodržovat hygienická opatření, tak mu jen mával a štěkal na něj, ale radost měl i tak velikou. Na závěr jsme odehráli celé představení o Pejskovi a kočičce v pátém patře, a protože malý Erik byl po lumbálce a musel ležet, slíbili jsme, že za ním přijdeme na pokoj. K našemu překvapení se na pokoj nahrnuly všechny děti, které už pohádku jednou viděly na herně a tak měl Erik k divadlu i návštěvu a to návštěvu dost veselou, která napovídala a chechtala se. Odcházeli jsme až v půl šesté, ale nějak rozchechtaní. To nás asi děti nakazily. I tady se člověk někdy může rozesmát.

Marka