Optimus Template

Dnes jedeme s Markou poprvé do Zlína a radujeme se z prvních sněhových vloček.

Jestlipak loutky a písničky potěší nemocné děti přinejmenším tak, jako nás potěšili tihle bílí poslíčci zimních radovánek? No, jak by ne! Sestřičky nás přivítaly s úsměvem a dětí byla za chvilku plná jídelna. Pěkně jsme se seznámili, zjistilo se, že se na oddělení větších dětí sešli dokonce spolužáci z jedné školy, Dominika a Martin, však se taky celou dobu přátelsky pošťuchovali. Ale byla tam taky Adélka a Lucka, Michal a Pavel a Dan, ještě jeden Martin i Štěpán. Každý dostal nějaký nástroj a to už byl pořádný orchestr! Hráli jsme společně písničky lidové i z pohádek. A nakonec jsme zahrály pohádku o tom, jak Kvak a Žbluňk pouštěli draka. Na sníh za okny jsme dočista zapomněli, jak nám bylo hezky. Ještě, že máme tolik povedených dobronožek poslaných od šikovných dětí, že jsme mohly děti v nemocnici podarovat a rozloučit se s přáním brzkého uzdravení. Ještě nesmím zapomenout na všechny ty hodné Zlíňany, kteří nás vzorně navigovali na cestě do zlínské nemocnice, jinak bychom se mezi těmi krásnými baťovými domky možná ztratily.

Vaše Marka a Radka

//

vánoční posezení s Loutkami v nemocnici spojené s premiérou příběhu O MALÉM TYGROVI

7. 12. 2013 v 15:00 v Mlýnské kavárně v Praze. Více info.

Normal 0 21

Na hematologii jsme chodili s Jirkou po pokojích a rozdávali písničky a smích. Jirka hrál na housle krásně, dětem i maminkám jiskřila očička. Natálka se tak smála, až jsme všichni dostali záchvat smíchu a chechtali jsme se a chechtali a nemohli přestat. Když jsme se dost nasmáli, dostali prostor maňásci. Můj lišák a Natálčin tučňák si pěkně pohráli a povídali. Natálka dostala omalovánky a představte si to, že mi s Jirkou jsme zase dostali krásné obrázky.

Číst dál: Zahrajte housličky vesele, ať rychle vyskočím z postele

Hraní na dětské psychiatrii, ať už v jakémkoli zařízení, ať už pro malé čí větší děti, je podle mě nejsložitější. Určitě ne proto, že děti jsou až moc neposedné nebo až moc zamlklé. S tím umějí loutky či písničky pracovat a ve většině případů se podaří děti rozveselit a zaujmout pro věc. Je to náročné proto, že na ostatních nemocničních odděleních je znát naděje na návrat do zdravého stavu. Ale je vážně ve hvězdách, jestli bolavé dušičky na psychiatrii, často třeba tříleté!!, se někdy do nějakého normálu dostanou či vrátí. Je to kapitola pro odborníky, ale když si s dětmi chodíme hrát, nelze to nevidět a nepřemýšlet o tom.

Číst dál: dětská psychiatrická léčebna Bohnice

Občas se stane, že dětem někdo pošle přes nás dárky. Je to vždycky moc milé. tentokrát se ozvala paní Neomýtková od Humpolce, že upletla a uháčkovala legrační žížaly a panenky. Předali jsme je a děti měly opravdu radost. My s nimi. A tak moc děkujeme.

Když jdeme s "Loutkami v nemocnici" do Thomayerovy nemocnice (jinak též Krčská nemocnice či Nemocnice Krč, dříve původním názvem Masarykovy domovy) musíme si vzít dobré boty, pití na cestu, slabší povahy se zásobí svačinkou. Areál nemocnice je veliký a leží na okraji Kunratického lesa na břehu Kunratického potoka při bývalé Budějovické, nyní Vídeňské silnici.  Potkáš tam ochočené daňky a danielky (třída savci, řád sudokopytníci, podřád přežvýkaví, čeleď jelenovití). Je to jednoduše řečeno takový výlet.

Číst dál: Dáda a Jirka poprvé v Thomayerce