FB_logo Follow us on Instagram Follow us on Twitter youtube_1

 

Darujte_cards_11sml

 

nuda v posteli nadpis

  

15let

Myš

QRplatba

Pro platbu na sbírkový účet

37 37 37 67 / 5500

Pokud chcete na konci roku dostat potvrzení o daru uveďte jako zprávu pro příjemce jméno, příjmení a adresu.

QR kód naskenujte prostřednictvím bankovní aplikace ve vašem telefonu. Děkujeme :)

Myš.

MyšMyš

 

7

Jenom s Vaší laskavou pomocí můžeme chodit za seniory a nemocnými dětmi! Vaše podpora může znamenat obrovský rozdíl v kvalitě života pacientů, které navštěvujeme i jejich rodin!

 

Loutky v nemocnici se na návštěvách obvykle loučí slovy „Ať jste brzo zdraví!"

a "doufáme, že až přijdeme příště, už se tu nepotkáme.“ Tak tomu bohužel není pokud členové našeho týmu zavítají za dříve narozenými do léčeben dlouhodobě nemocných, na geriatrická oddělení nebo do hospice. To jsou místa, kde se setkáváme s jinými posluchači a diváky. Nemoc je omezuje dlouhodobě a mnoho z nich ví, že jim zdravotní stav už neumožní vrátit se domů. A někdy ani není kam se vrátit.

Loutky v nemocnici mají možnost trochu radosti a příběhu s dobrým koncem přinést i do těchto míst. Hospic Dobrého Pastýře je místem, kde jsme s návštěvami dříve narozených začínaly. Velká část zdejších klientů jsou onkologičtí pacienti, kterým současná medicína už nedokáže pomoci, aby boj se zákeřnou nemocí vyhráli. Někteří zde bohužel pobývají jen pár dní nebo týdnů, a tak zde mnoho známých tváří při našich pravidelných návštěvách nenacházíme.

Výjimkou je paní Růženka, kterou tentokrát navštívily Granka s Terezou. Růženka brzy oslaví 80. narozeniny a v hospici je od října minulého roku. Když herecky vcházely do jejího pokoje, bylo vidět, že už Loutky se zvědavostí očekávala. „Nemusím ale zpívat s vámi, že ne?“ Ujišťovala se. „Samozřejmě že ne, vůbec!“ říkaly jsme s úsměvem, když začínaly první akordy. Brzy se ale ukázalo, že paní Růženka byla dlouhá léta členkou souboru lidových zpěvů a tanců. Své mládí prozpívala a protancovala v kroji, a tak se přidala hned po první písničce. Svěřila se, že dobrou náladu vždy čerpala i ze sportu. Milovala kuželky! A sportovec byl i její manžel.

LVN Co je potom 2

Po několika písničkách si Růženka všimla loutky, kterou jsme s sebou do pokoje přinesly. Byl to z lipového dřeva řezaný Kristián s velkým srdcem. Paní Růženka si jej vzala na klín a objala ho, jako kdyby za ní zrovna přijelo jedno z jejích šesti vnoučat. Mezi písničkami si pak spolu povídali o dlouhé cestě, která ji čeká. „Cokoli už děláte, dělejte rádi do poslední chvíle. To je můj recept na život, za kterým je radost se ohlédnout, i když není vždycky do zpěvu. Tak jsem to měla já. A to si představte, že jsem se vyučila jako soustružnice!“ Loučila se s námi a my šly do dalšího pokoje.

Zde nás čekají pánové Michal, který již lůžko neopouští a Honza. Ten patří k mladší generaci. Písníčku Jóžin z bážin si s námi zanotoval tak hlasitě, že i paní Růženka z vedlejšího pokoje ještě přijde na chvilku nakouknout… Moc si přejeme, abychom se společně viděli ještě i při naší další návštěvě.

Rozhovor s Michaelou Pohůnkovou, koordinátorkou dobrovolníku a terénních a sociálních služeb

Před téměř deseti lety začínala v Hospici Dobrého Pastýře jako dobrovolnice. Po několika letech působení v oblasti marketingu a PR ve státní sféře jí to zaválo zpět už naplno.
 
Jak probíhá péče o klienty v Hospicu Dobrého Pastýře?
Na péči se podílí společně celý tým odborníku. Paliativní lékař, sestry, ošetřovatelé a psycholog. Snažíme se o klienty pečovat všestranně. Je-li to třeba, podáváme tišící prostředky, pomáháme s běžnými potřebami, s hygienou. Nabízíme vlídné slovo, pohlazení, pochopení. Pokud to zdravotní stav pacientu umožnuje, snažíme se nabídnout i různé aktivity.
 
Pomáhají návštěvy Loutek v nemocnici při péci o umírající klienty?
Tým Loutek zastává důležitou roli. Loutkáři a muzikanti, kteří za námi přichází se svou energií rozzáří pokoje či kavárnu, dovedou však nabídnout i potřebnou míru empatie, když se legrace nehodí. Některé klienty dobře poznáme, pamatujeme si jejich příběhy. Někdy i pomáháme jim, aby si v sobě vše uspořádali. Bohužel někteří jsou zde s námi i méně než týden. Tam už mnoho prostoru není. Téměř každý den někdo zemře, a to je opravdu náročné. Společně se staroušky hledáme dopovědi na otázky, které na sklonku života přichází. Bude to bolet? Co je potom? Existuje peklo? Jsme rádi, že nám Loutky v nemocnici pomáhají doprovázet dříve narozené na jejich poslední cestě. Nejen tem, kteří jsou na vše sami, ale i tem, za kterými chodí v posledních dnech rodina, vždy vaše návštěva pomůže. Děkujeme.
 
LVN Co je potom 5
 
Úsměv a pochopení potřebují i senioři
 
Loutky v nemocnici začaly před 18 lety navštěvovat hospitalizované děti v nemocnicích. Postupem času jsme za malými marody začali jezdit na ozdravné tábory a do léčeben. A dnes si nedokážeme představit, že bychom s příběhy nechodili i za těmi dříve narozenými. I tady jsme užiteční…
 
Úplně na začátku bylo pozvání na vánoční akci v Čerčanech. Původně jsme si mysleli, že budeme hrát dětem, ale ukázalo se, že děti spolu s rodiči a příbuznými jsou návštěva starších klientů hospice. To ale vůbec nevadilo! Akce to byla krásná. Usmívali se jak malí, tak velcí. Od té doby do Čerčan jezdíme pravidelně, a protože loutky dokáží potěšit i dříve narozené, jsme vítáni. V letních měsících hrajeme venku na nádvoří, v kavárně, anebo procházíme pokoje a na každém zpíváme písníčky na přání. Tyto návštěvy nás přesvědčily, že to funguje. Že za sebou zanecháváme úsměv a potěšení na duchu úplně stejně, jako když odcházíme od dětí. V očích se znovu zažíhají jiskry, z paměti se vynořují slova písniček i u těch dříve narozených. Je nám spolu dobře...
 
Během našich návštěv jsme zjistili, že loutky dokáží přinést radost a uvolnění jak malým, tak velkým, že chuť hrát si, se s věkem neztrácí, že všichni toužíme na chvíli zapomenout na své trápení a bolest, že cítíme vděčnost, když na pokoji zazní akordeón, kytara, piánko, trubka, když se rozezní písnička. Když zpíváme, tak si mezi sebou předáváme úsměvy, někdy si povídáme, jindy se zalesknou i slzy při vzpomínce.
 
Mnozí z babiček a dědečků rádi sledují opravdové divadlo a váží si toho, že jsme jim přišli s loutkami zahrát třeba Prodanou nevěstu nebo příběh O Jonášovi, jiní obdivují mistrně propracované loutky. Občas se podaří humorné skeče s loutkami lékaře a sestřičky, nebo kuchaře Pohlreicha... Někdy se i starší člověk má chuť loutce svěřit se svými obavami z toho, co bude. Co ale funguje všude, je hudba. Písnička vždycky potěší a zahřeje u srdce.
 
Pravidelně navštěvujeme léčebny dlouhodobě nemocných a oddělení následné péče v Praze, Olomouci, Zlíně, Valašském Meziříčí, Lounech, Havlíčkově Brodě či Hradci Králové. Chodíme i do domovů pro seniory, například do Nové Slunečnice v pražských Kobylisích. Nechybí ani hospice. Hospic Dobrého Pastýře v Čerčanech patří mezi naše pravidelné zastávky. Navázali jsme rovněž spolupráci s organizací Cesta domů a pokud by se objevil pacient, kterého by naše vystoupení mohlo potěšit doma, jsme připraveni pomáhat i v rodinném prostředí.
 
Loutky v nemocnici při návštěvách seniorů uplatňují nejen běžné aktivizační prvky, ale i koncept reminiscenčního divadla. Vytvořili jsme představení s názvem Dům vzpomínek, které je složené z opravdových vzpomínek na léta 1945, 1968 a 1989. Rádi pak s klienty vzpomínáme, co oni dělali v těch letech a jak oni na vše vzpomínají.
 
Marie Míková
 
Loutky v nemocnici Co je potom 

Srdečně vám děkujeme, pokud máte chuť s námi pomáhat i seniorům!